Chronologický přehled utváření tureckých kmenů

Vzhledem k tomu, že utváření tureckých (turkických) kmenů bylo velmi složité, nejde je rozhodně vyjádřit pomocí jednoduchého schématického vyobrazení. Některé otázky, hlavně z jejich počátků, jsou nejasné, dále u nich probíhalo složité míšení a neustále přesuny, spojování a opětovné dělení. Z těchto důvodů jsem nakonec rezignoval na původní plán udělat přehledné schéma a místo toho se pokusím jen o naznačení tendencí, které vedly k jejich vytvoření, a to v rámci určitých časových úseků. (Podrobněji viz.)

1. pol. 1. tis. př. n. l.	Předkové turkických kmenů v severní Číně a sousedních obl. - Žungové. Část z nich se mísí s Číňany - vznik předků Siung-nu.
Pol. 1. tis. př. n. l	Pod tlakem Číňanů z jihu a severoíránských Jüe-č´ ze severozápadu došlo k rozsídlení žungských kmenů různými směry. Pro další vývoj důležité hl. posuny na sever a severozápad, které vedly k dotváření Tinglingů, Wu-sunů, Jenisejských Kyrgyzů aj.
Přelom letopočtu	Obrovská říše Hunů Siung-nu sjednotila většinu turkických kmenů a umožnila jejich šíření do stř. Asie.
Poč. n. l.	Tlak Číny a mongolských Sien-pi vede k přesouvání dalších turkických skupin do stř. Asie. Některé skupiny se mísí se Sien-pi.
Před pol. 1. tis. n. l.	Smíšením části Siung-nu s uherskými kmeny se utvářejí evropští Hunové. Na pomezí Číny a Mongolska se šíří Teleskové, potomci Žungů. Smíšením potomků Siung-nu se Sien-pi vznikají Turkuti. Pravděp. míšením Hunů a severoírán. kmenů se utvářejí ve vých. Evropě Bulhaři a Chazaři.
Poč. 2. pol. 1. tis. n. l.	Vytváří se říše Turkutů, které pod svou nadvládu dostává většinu turkických kmenů ve stepích mezi sev. Černomořím a sev. Čínou.
2. pol. 1. tis. n. l.	Po rozpadu turkutského kaganátu se místo jedné mohutné říše objevuje množství menších kmenů, hovořících turkickými jazyky. Jejich předky byli Turkuti, Hunové, Teleskové ale i severoíránské kmeny. K nejvýznamnějším patřili Ujgurové, Oguzové, Jenisejští Kyrgyzové, Pečeněhové, Kypčakové, Kimakové a Karlukové. Nelze zcela jednoznačně vystopovat původ všech těchto kmenů.
Poč. 2. tis. n. l.	Některé turkické kmeny se posouvají dále na západ - do Evropy (Pečeněhové, Kypčakové) nebo na Blízký východ (Oguzové-Seldžukové). V centrální Asii naopak turkické kmeny do značné míry vyklízejí pozice velkým mongolským kmenům.
13.- 16. stol.	Říše Seldžuků je nahrazena Turky Osmany, kteří se rychle šíří do Evropy, Afriky i dalších částí Blízkého východu. Některé středoasijské turkické kmeny se spolu s Mongoly přesouvají do východní Evropy, kde začínají být nazývány Tatary.