Rasové a jazykové dělení tureckých kmenů
Původně byli nositelé této jazykové větve (Žungové) europoidní. Velmi záhy ale došlo k míšení s mongoloidy - Číňany a mongolskými kmeny. Už Hunové Siung-nu představovali velmi zvláštní rasový typ a svými výraznými nosy připomínali některé indiánské kmeny Ameriky. V jejich velké říši ale byla řada europoidních tureckých kmenů. Pochopitelně mezi nimi docházelo k míšení. Situace se trochu opakovala po vzniku turkutského kaganátu. Zatímco vlastní Turkuti byli zřejmě mongoloidní, celá řada jejich poddaných patřila k europoidům. Totéž pak platí i o mongolské epoše.
Jak je vidět, vládnoucí vrstvy mnoha mocných říší byly mongoloidní, mnoho podřízených kmenů pak europoidních. Není divu, že podíl mongoloidů postupně stoupal. Celkově přibývá mongoloidních rysů směrem na východ. Ty čisté představují asi 10 % obyvatel hovořících tureckými jazyky. Jsou to například Uzbekové, Ujgurové, Turkmeni, Kyrgyzové, Jakuti aj. (I u příslušníků těchto národů se ale setkáme s europoidními rysy.) Přechodný typ představuje asi 30 % a jedná se třeba o Kazachy nebo Tatary. Zbytek je převážně europidní. To jsou Turci nebo Ázerbajdžánci.
A jak vypadá jazykové rozdělení? Různé zdroje ho uvádějí poněkud odchylně, ale jednoduše je možné ho uvést takto:
1. Jižní Turci (Oguzská skupina) - Turci, Turkmeni, Ázerbájdžánci
2. Západní Turci (Kypčacká skupina) - např. Tataři, Čuvašové, Baškirové, Kazaši, Nogajci
3. Východní Turci (Karlucká skupina) - Uzbekové, Ujguři
4. Severní Turci (Sajano-altajská nebo Sibiřská skupina) - Kyrgyzové, Chakasové, Altajci,
Tuvinci, Jakuti
Jazykové rozdělení se tak částečně kryje s rasovým. Oguzská skupina je převážně europoidní, západní Turci jsou smíšení, východní a severní převážně mongoloidní.
Komentáře
Okomentovat