Vinařské aktuality – červen 2011

Jaké víno mají rády ženy?

Výzkum, probíhající v mnoha zemích Evropy a v USA a zaměřený na ženy, zjistil, že jejich nejoblíbenějším alkoholickým nápojem je červené víno, které si vybralo 51 % dotázaných. Upřednostňují ho zejména ty starší. Na druhém místě je s velkým odstupem bílé.Vedle toho je zřejmý i nárůst obliby vína růžového. Až poté následuje pivo. Většina vínu nakloněných Francouzek (58 %) uznává, že se ve víně vyzná hůře než muži. U Američanek je to číslo dokonce 67 %.

Carské "podmořské" víno

Ve Finsku proběhla aukce lahví vína z lodi, která je v 19. století vezla pro ruský carský dvůr a potopila se u Alandských ostrovů. Vína pocházela z Francie první poloviny 19. století. Většinou se jednalo o šampaňské. Tyto lahvičky se vydražily za přátelské ceny mezi 35 000 - 45 000 dolary za kus. No, nekupte to!

Americké sudové

V amerických restauracích se rozšířila nová móda. Zákazníkům je nabízeno sudové víno. Novinku představují nerezové sudy o obsahu 19 litrů, které jsou určeny na opakované použití. Pro restaurace i pro zákazníky to vyjde levněji, přitom by se údajně mělo jednat o vína slušné kvality.

Starý a Nový vinařský svět

Co se rozumí pod těmito označeními? Starým světem je ve vinařství označována Evropa a přilehlé části Asie a Afriky, zatímco jako Nový svět je chápána Austrálie, Nový Zéland, Amerika a JAR. Vedle toho se ještě některé další, vinařsky mladé země označují jako Nový Nový svět, jindy se prostě zahrnují pod Nový svět. V čem se tyto dvě ohromné vinařské zóny od sebe liší? Je toho dost.

Starý svět začal s výrobou vína již před několika tisíci lety, vinařství se mezitím stalo součástí kultury zdejších zemí. Staleté zkušenosti umožnily vybrat pro vinařství nejvhodnější regiony, odrůdy a technologie. To se obvykle odráží i na etiketách, na nichž bývá uvedena odrůda, ale jako ještě důležitější ukazatel často region, odkud víno přesně pochází. Ten je prostě pokládán za jedinečný a určující pro kvalitu vína. Poměrně častá jsou cuvée různých odrůd. Vína nemívají přehnaně vysoký obsah alkoholu, mají jemné aroma i chuť. Vysoký podíl ruční práce, existence odborů a relativně kratší délka pracovního dne způsobují, že poměr kvalita/cena zde někdy vychází hůře než u vín z Nového světa. Přesné vymezení pro vína určitých oblastí, jako je třeba ve Francii AOC, neumožňuje tak rychlou reakci na změny módy a chutí zákazníků, což také někdy snižuje konkurenceschopnost na světovém trhu.

Nový svět nemá tak staré tradice vinařství, víno není nějakým kulturním symbolem, je zde hlavně zbožím. Terroir zde hraje menší roli, za důležitější je pokládána technologie. Typické je hledání nového, různé experimenty, což je také usnadněno mnohem menším množstvím omezujících pravidel. Docukřování zde často nepředstavuje problém, na druhé straně hrozny mívají běžně dostatek cukru díky teplému klimatu.Vína se obvykle vyrábějí jen z jedné odrůdy, je snaha aby vína byla opravdu odrůdová, pro zákazníky snadno rozpoznatelná. Vína mívají hodně ovocný charakter, jsou jednoduší, srozumitelná, tělnatá, s vyšším obsahem alkoholu. Obvykle jsou určena pro rychlou spotřebu, ne pro archivaci. Etiketa zdůrazňuje hlavně odrůdu a jméno vinařství. Velikou roli má marketing, pro snadnou rozlišitelnost značek bývají na etiketách často používány motivy různých zvířat. Vinařské firmy často vlastní rozsáhlé vinice, produkují velké množství poměrně levného vína a mají dohody s řetězci supermarketů. Vinařství rychle reagují na požadavky trhu.

Spotřeba vína ve světě

Jak je tomu se spotřebou vína v jednotlivých zemích? Z hlediska úhrnné spotřeby na celou zemi vedou ve světě USA. Zvládnou zde vypít asi 2967 milionů litrů ročně. Na druhém místě je Itálie, pak Francie, SRN, Velká Británie, Čína, Rusko, Španělsko a Argentina. V třech vedoucích evropských vinařských zemích spotřeba klesá, nejvýrazněji ve Francii. Zajímavé je, že v následující Velké Británii se pije vína stále více. Absolutně nejvýraznější nárůst je v Číně, která se již propracovala na šesté místo, výrazný je i v Rusku. V celosvětovém měřítku mezi kontinenty stále jasně vede Evropa, která spotřebuje 66 % vinařské produkce, což poměrně přesně odpovídá množství, které se zde vyrobí. Asie a Severní Amerika vypijí o něco více, než kolik vyprodukují, na ostatních kontinentech tedy domácí produkci nestihnou vypít.