Zajímavosti z dějin sexuality 10. Panovníci 18. a poč. 19. stol.
I věhlasný svůdník Ludvík XIV. by mohl závidět množství nemanželských dětí svému současníkovi, saskému kurfiřtovi Augustovi II. Silnému. Připisuje se mu jich až 354! Další slavný současník, ruský car Petr I. Veliký sice možná až tolik milenek neměl, jedna byla ale opravdu schopná. Jednalo se prostou dívku velmi pochybného původu, zřejmě markytánku, se kterou se Petr seznámil během svých vojenských tažení. Jmenovala se Marta a nejprve se stala milenkou Petrova přítele Menšikova, ten ji ale později carovi musel přenechat. Petr si ji vzal a po jeho smrti dokonce krátce samostatně vládla jako Kateřina I. Čtvrtým významným současníkem byl švédský král Karel XII., jeden z nejslavnějších evropských vojevůdců moderních dějin a protivník Petra Velikého. O něm je pro změnu známo, že do jeho života nevstoupila ani jedna žena, i když nabídek měl pochopitelně mnoho. Zajímala ho ale jen válka.
Když v Rusku zemřela carevna Alžběta I., dcera Petra I., nastoupil na trůn zcela neschopný, ošklivý a dětinský Petr III., carevnin synovec. Alžběta mu za nevěstu vybrala Žofii Augustu z malého německého knížectví Anhalt-Zerbst. Ta v Rusku přijala pravoslaví a nové jméno Kateřina. Zdá se, že manželé spolu sexuálně nežili a Kateřina si brzy našla milence. Zřejmě první z nich, Sergej Saltykov, se stal otcem pozdějšího cara Pavla I. Půl roku po smrti Alžběty byl car Petr III. přinucen palácovým převratem vzdát se trůnu. Byl uvězněn a s největší pravděpodobností na přímý pokyn Kateřiny zavražděn. Vrah Grigorij Orlov se stal novým favoritem novopečené carevny Kateřiny II. Ta své milence velmi bohatě odměňovala. Všeobecně známý je Grigorij Potěmkin, který byl sice poměrně schopný, ale neblaze proslul díky tzv. Potěmkinovým vesnicím, tedy krásným kulisám, které měly při carevniných inspekčních cestách zdálky dokazovat, jak dobře spravuje svěřenou zemi.
Mnohé se povídá o náruživosti císařovny Marie Terezie. Ve skutečnosti ale velmi milovala svého muže Františka Štěpána Lotrinského. A byl to on, kdo v tomto manželství byl neustále nevěrný. Měl svůj vlastní palác, který často využíval k milostným schůzkám. Marie Terezie to jen velmi špatně snášela, rozhodla se proto na mravnost ve Vídni dohlížet. Zřídila speciální mravnostní policii, která pronásledovala prostitutky ale také číšnice. Postižené dívky čekalo ostříháni dohola, bičování, případně deportace na nucené práce. O velkém soupeři Marie Terezie, pruském králi Bedřichu Velikém zase panují dohady, zda nebyl homosexuálně orientovaný. Kdyby ho jeho hrubý vojácký otec násilím nenutil, nikdy by se nestal slavným dobyvatelem a mnohem raději by se věnoval hudbě a filosofii se svými přáteli.
Syn Marie Terezie císař Josef II. to také neměl jednoduché. Oženil se s Isabelou Parmskou, kterou opravdu miloval.Ona se ale zamilovala do Josefovy sestry Marie Kristiny. Zachovaly se její skutečně vášnivé dopisy, dokazující, že nešlo jen o platonický vztah. Josef to až do její předčasné smrti netušil a upřímně ji oplakával. Poté ho matka přiměla k sňatku s ošklivou Marií Josefou Bavorskou. Tu Josef neměl rád, ona však brzy zemřela. Pak se již nikdy neoženil. Své sexuální potřeby pak obvykle řešil pomocí vídeňských prostitutek. Nevěstince navštěvoval inkognito a údajně platil málo.
Císař Napoleon chtěl být proslulý nejen jako dobyvatel zemí, nýbrž i žen. Hnala ho k tomu ješitnost , možná ale i jistý komplex. Jeho postava vůbec mužně nepůsobila. Byl malý, obtloustlý, s úzkými rameny a drobnými svaly, s řídkými vlasy a téměř bez ochlupení. Své první manželce císařovně Josefíně věrný nebyl, ona mu ale také ne. Měl jistě alespoň dva nelegitimní syny, z nichž poměrně známý byl Alexandr, syn polské hraběnky Marie Walewské. Napoleon chtěl ale dědice trůnu, proto si vzal habsburskou princeznu Marii Luisu, s níž měl syna, který ovšem nikdy nevládl.
Tento Napoleonův druhý sňatek vyjednal rakouský kancléř kníže Metternich. Ten také patřil k nejslavnějším milovníkům své doby. Nepatří sice mezi panovníky, v 1. polovině 19. století byl ale jedním z nejmocnějších politiků v Evropě. K jeho milenkám patřily například manželky Napoleonových generálů Murata (Napoleonova sestra Karolina) a Junota, manželka ruského generála kněžna Kateřina Bagrationová, ale také kněžna Kateřina Vilemína Zaháňská, známá z Babičky od Boženy Němcové.
Komentáře
Okomentovat