Vyprávění o Fredegundě a Brunhildě

            Z dějin říše Franků

            Tento příběh může připomínat divočejší pohádku pro dospělé, je ale pravdivý. Že ale ve své době nebyl až tak výjimečný, dokazuje historie spojená s langobardskou královnou Rosamundou a odehrávající se zhruba současně.

            V roce 561 zemřel francký král Chlotar I. Původně měl sedm synů. Dva zemřeli již dříve a jednoho nechal i s jeho manželkou a dětmi upálit za pokus o vzpouru. Zbyli tedy čtyři a mezi ně byla tedy říše, jak bylo u Franků zvykem, rozdělena. Nejstarší Charibert dostal Neustrii s Paříží a Aquitánii, Guntram Burgundsko, Sigibert Austrásii a nejhůře dopadl mimořádně ambiciózní a bezohledný Chilperich. Ten se původně pokusil zmocnit se otcova pokladu i říše na úkor bratrů, nakonec ale dostal jen malé území s centrem v Soissons, obklopené državami sourozenců.

            Fredegunda byla původně Chilperichova konkubína neurozeného původu. Obratnou pletichou se zbavila jeho první manželky Audovery, s níž měl tři syny. Ta byla nejprve poslána do kláštera, později zavražděna. Fredegunda se stala krátce druhou Chilperichovou manželkou. Mezitím zemřel bezdětný Charibert a bratři si jeho území rozdělili. Jeho manželka Theudechilda se pod slibem manželství vypravila ke Guntramovi s Charibertovým pokladem. On si poklad přivlastnil a ji poslal do kláštera. Sigibertovi se podařilo získat ruku Brunhildy, dcery vizigótského krále Athanagilda. Brunhilda byla známá svou mimořádnou krásou a vzdělaností. Tento sňatek značně zvýšil Sigibertovu prestiž, což mu Chilperich záviděl. Dočasně odsunul Fredegundu a povedlo se mu získat za ženu další Athanagildovu dceru Galswinthu a s ní velké věno. Styky s Fredegundou ale nepřerušil a jednoho rána našli Galswinthu v loži uškrcenou. Pak si Fredegundu znovu vzal.

            Vražda vyvolala velkou nenávist ze strany Galswinthiny sestry Brunhildy. Brzy začala válka mezi Sigibertem a Chilperichem. Převaha byla jasně na straně Sigiberta. Když už měl válku skoro vyhranou, poslala proti němu Fredegunda dva mladé vrahy, které se jí povedlo pobláznit a přimět k sebevražedné misi. To vedlo k nečekanému zvratu ve válce a dalších deset let byl Chilperich nejmocnějším z Merovejců. Ne vše ale vyšlo, tak jak si představoval. Austrasijská šlechta si na trůn dosadila nezletilého Sigibertova syna Childeberta II., který ale žil jen poměrně krátce a za něj vlastně vládla Brunhilda. Chilperich také postupně přišel o syny z prvního manželství. Theudeberta nechala Fredegunda zavraždit. Dalším Audoveřiným synem byl Merovej. Ten zradil svého otce a oženil se s Brunhildou. Otci se ho podařilo zajmout. Nechal mu ostříhat vlasy, což u Franků znamenalo vyloučení z dědictví. Merovejovi se sice podařilo uprchnout, byl ale dopaden a zabit. Posledního Chlodvíka Fredegunda pomluvila, že chystá proti otci vzpouru. Byl umučen k smrti v roce 580.

           V roce 583 ale zemřel Chilperichův a Fredegundin syn Theuderich. Náhle chyběl nástupce trůnu a hned následujícího roku 584 byl Chilperich na honu zavražděn. Jediným dospělým Merovejcem zůstal Guntram. Ten dočasně říši sjednotil. Fredegunda ale prohlásila, že čeká s Chilperichem dítě. I když otcovství bylo mnohými zpochybňováno, byl nakonec její syn Chlotar II. uznán jako legitimní. V roce 587 došlo znovu k rozdělení říše Franků. Guntram si sice ponechal největší část, ale Childebertovi II. byla předána Austrásie a malé území na severozápadě dostal Chlotar II. Fredegunda se několikrát pokusila zavraždit Brunhildu, Childeberta II. i Guntrama.

            Když v 90. letech zemřeli Guntram i Childebert II., vládla Brunhilda v Austrásii i Burgundsku za své nezletilé vnuky. V roce 597 zemřela i Fredegunda. Franští šlechtici na východě postupně začínali mít dost Brunhildina regentství. Když v letech 612 a 613 oba vnukové zemřeli a Brunhilda chtěla vládnout dále, tentokrát za pravnuka, spojili se Chlotarem II. Ten vpadl 613 nejprve do Austrásie a zdejší šlechta, vedená majordomem Pippinem I., přešla na jeho stranu. Brunhilda se nevzdávala. Pozvala si na pomoc divoké hordy válečníků ze Zarýní a chtěla udržet alespoň Burgundsko. V rozhodující chvíli ji ale zradil i burgundský majordom Warnachar a Brunhilda byla zajata. Chlotar II. ji nechal tři dny mučit, mezitím ji pro posměch nechal před vojskem vozit na velbloudovi a nakonec ji přivázali na ohon koně a ten ji usmýkal. Fredegundinu synovi Chlotaru II. se tak v roce 613 podařilo říši opět spojit.