Nová pravidla pro výrobu a klasifikaci vína v Evropské unii.
Od loňského roku platí v Evropské unii nová pravidla, která bývají označována za vinařskou revoluci. V budoucnu by označení, doposud důležitá pro každého znalce vín, taková jako AOC, DOCG nebo QbA, měla zmizet. Typické národní kategorie by měly být nahrazeny univerzálními evropskými značkami. Na lahvích tak například uvidíme PDO (Protected Designation of Origin) nebo PGI (Protected Geographical Indication). Kromě toho by se měly zmenšit plochy vinic a omezit možnosti docukřování. Na druhou stranu by měly jít výrazně větší dotace na modernizaci vinařství, reklamu evropských vín a kompenzace těm, kdo toto odvětví opustí. (Poněkud zvláštně zní informace o tom, že třeba Francie z těchto dotací vydala 11 milionů euro na propagaci svých vín mimo Evropu, ale zároveň utratila 20 milionů za likvidaci vinařských přebytků.)
Jednání o těchto otázkách jsou velmi složitá a pochopitelně není snadné dojít k nějakému všeobecně přijatelnému usnesení. Mnohá rozhodnutí se díky tlakům různých skupin postupně upravují. Tak například v roce 2004 bylo doporučeno, že by se celková plocha vinic měla z 3,4 mil. ha snížit o 400 000. V současnosti se ale uvažuje "jen" o 175 000 ha.
Evropské země musí hledat nové cesty, jak "udat" na trhu nadbytečné víno. Jako na nepřítele je třeba hledět na Nový svět. Je třeba si získat zákazníky, kteří si dnes s oblibou koupí na večer lahvičku chilského vína. Zatímco v roce 1990 činil podíl vín z Nového světa na světovém trhu jen 3 %, v roce 2008 už to bylo 30 % a toto číslo dále roste. Export vín z Austrálie a Chile vzrostl za posledních 20 let zhruba o 2000 %. Evropská unie dnes produkuje stále ještě asi 60 % celkového objemu vína ve světě, ale dokonce i v těch nejtradičnějších vinařských zemích musí bojovat s poklesem poptávky. Například ve Francii v roce 1959 vypili na hlavu 120 litrů, 2007 47 l a 2008 už jen 43 litrů.
Úspěchy Nového světa ale jsou také výsledkem revoluce ve vinařství. Vinaři se naučili vyrábět kvalitní vína za velmi rozumné ceny. Zároveň se snažili, aby jejich produkt byl "přátelský" pro spotřebitele. K pochopení etikety není třeba, aby ovládal stovky apelací jako ve Francii, ani aby se alespoň základně orientoval v několika cizích jazycích. Většině zákazníků totiž stačí, když si přečtou název odrůdy a ročník.
Z toho se chtějí poučit i v Evropské unii. Zdá se, že stávající systém do jisté míry zákazníky odpuzuje a nové označení bude značně jednodušší. U PDO by víno muselo být na 100 % vyrobeno z hroznů z uvedeného regionu. U PGI by mohlo být použito do 15 % hroznů z jiného regionu, ale ze stejné země. PDO by zhruba odpovídalo AOC či DOC a PGI pak VdP a IGT. Základním principem pro nově označované regiony by měl být terroir.
Související články:
Komentáře
Okomentovat