Germáni 17. Langobardi 5. část
Vrchol moci a pád
Za krále Aistulfa (749-756) začínají v polovině 8. století vážné problémy, i když to zpočátku vypadalo naopak velmi nadějně. Aistulf usiloval o ovládnutí celé Itálie. Provedl kvůli tomu vojenskou reformu, podobné té, kterou o něco dříve prosadil u Franků Karel Martell. Velcí pozemkoví vlastníci se museli k vojenské službě dostavit jako těžkoodění jezdci. Střední vrstvy musely mít koně, štít a kopí, nejchudší luk, šípy a štít. S novou armádou se mu v roce konečně podařilo dobýt centrum byzantské moci v Itálii, Ravennu a ovládnout exarchát. Vévodství Spoleto a Benevento, která se pokoušela spojit se proti králi s papežem, byla silou podrobena. Tím dosáhla moc langobardských králů svého vrcholu. Až na malé výjimky byla ovládnuta celá Itálie. Tou podstatnou výjimkou bylo území kolem Říma, ovládané papežem. Aistulf se sice snažil o dohodu s papežem Štěpánem II., ten mu ale nevěřil a raději se spojil s Franky. Souhlasil, aby Pippin III. Krátký svrhl posledního Merovejce z franckého trůnu a pomazal ho na krále. Za to vpadl v roce 754 Pippin do Itálie a v bitvě u Pavie Langobardy porazil. Ravennský exarchát jim odebral a předal ho papeži. Tak vznikl papežský stát s hranicemi, které jen s menšími změnami vydržely až do 2. poloviny 19. století.
Sen o nadvládě nad Itálií byl pohřben, ale i po Pippinově vpádu zůstávalo langobardské království
poměrně významnou mocností. Posledním králem byl Desiderius (757-774). Prováděl dosti obratnou politiku, podařilo se mu i naklonit si papeže tím, že část královských statků předal klášterům. Snažil se posílit svou bezpečnost před Franky sňatkem své setry s bavorským vévodou Tassilem III. Velmi slibné se zdálo, když se podařilo provdat královu dceru Desideratu za nového franckého krále Karla Velikého. Když ale náhle zemřel Karlův bratr Karlmann, uprchla jeho rodina k Langobardům, kteří jí poskytli asyl. V téže době se znovu zhoršily vztahy s papežstvím. Langobardi zaútočili na nyní již papežské území exarchátu a nový, antilangobardsky naladěný papež Hadrián zve Karla do Itálie jakožto ochránce církevního státu. Francký vpád začal v roce 773. Desiderius se opevnil v Pavii, podobně reagovali i ostatní Langobardi. Nestavěli se na otevřený odpor, jen se ukryli za hradbami. Vévodství Spoleto se poddalo papeži. V roce 774 byla Pavie dobyta, král zajat a Karel se nechal korunovat železnou korunou langobardských králů. Říše zanikla, i když království formálně přetrvávalo v rámci personální unie s říší Franků. Dějiny Langobardů sepsal historik langobardského původu, žijící na dvoře Karla Velikého, Pavel Diaconus. Po Langobardech dnes zůstalo jen jméno. Severní Itálie se dodnes označuje jako Lombardie.
poměrně významnou mocností. Posledním králem byl Desiderius (757-774). Prováděl dosti obratnou politiku, podařilo se mu i naklonit si papeže tím, že část královských statků předal klášterům. Snažil se posílit svou bezpečnost před Franky sňatkem své setry s bavorským vévodou Tassilem III. Velmi slibné se zdálo, když se podařilo provdat královu dceru Desideratu za nového franckého krále Karla Velikého. Když ale náhle zemřel Karlův bratr Karlmann, uprchla jeho rodina k Langobardům, kteří jí poskytli asyl. V téže době se znovu zhoršily vztahy s papežstvím. Langobardi zaútočili na nyní již papežské území exarchátu a nový, antilangobardsky naladěný papež Hadrián zve Karla do Itálie jakožto ochránce církevního státu. Francký vpád začal v roce 773. Desiderius se opevnil v Pavii, podobně reagovali i ostatní Langobardi. Nestavěli se na otevřený odpor, jen se ukryli za hradbami. Vévodství Spoleto se poddalo papeži. V roce 774 byla Pavie dobyta, král zajat a Karel se nechal korunovat železnou korunou langobardských králů. Říše zanikla, i když království formálně přetrvávalo v rámci personální unie s říší Franků. Dějiny Langobardů sepsal historik langobardského původu, žijící na dvoře Karla Velikého, Pavel Diaconus. Po Langobardech dnes zůstalo jen jméno. Severní Itálie se dodnes označuje jako Lombardie.
Komentáře
Okomentovat