Germáni 15. Langobardi 3. část
Ovládnutí Itálie
Na jaře roku 568 shromáždil Alboin Langobardy, menší skupiny Gepidů, kteří nechtěli zůstat pod avarskou nadvládou a asi 20 000 saských bojovníků s jejich ženami a dětmi. Odhady celkového počtu lidí, kteří se vydali do Itálie se pohybují mezi 150-400 000. Jejich vpád bývá některými historiky považován za konec stěhování národů, i když například stěhování Slovanů pokračovalo i poté. Ze všech germánských hord, které kdy do Itálie vpadly, byla tato nejméně romanizovaná, nejbarbarštější a asi i nejsurovější.
Dobývání Itálie bylo do značné míry usnadněné ničivými předchozími válkami mezi Ostrogóty a Byzancí a následnými epidemiemi, takže mnohé oblasti byly značně vylidněné a obrana oslabená. To se týkalo zejména severovýchodu, kde celá expanze začala. Mnohá města zde byla již v roce 568 obsazena prakticky bez boje. Výjimkou byla Pavie, která se tvrdě bránila tři roky. Mezitím ale pronikli Langobardi i hluboko na jih, kde byla vytvořena vévodství Spoleto a Benevento. Tak byla během krátké doby většina Itálie v Alboinových rukou. Bohaté kořisti si ale příliš neužil. Jeho manželka Rosamunda, dcera jím zabitého gepidského krále Kunimunda, ho nesmírně nenáviděla. Alboin ji navíc přiváděl k zuřivosti, když ji nutil, aby si s ním připíjela z poháru, vyrobeného z Kunimundovy lebky. Rosamunda nakonec připravila spiknutí, v jehož pozadí možná byla i Byzanc, která se také chtěla Alboina zbavit. Rosamunda se domluvila se svým milencem Helmichisem. Když se Alboin uložil jednoho dne roku 572 po obědě v ložnici v paláci ve Veroně ke spánku, přivázala Rosamunda jeho meč tak, aby ho nemohl vytasit. Pak do ložnice vtrhl Helmichis a krále zavraždil. Rosamunda se provdala za vraha, ale většina Langobardů se postavila proti spiklencům a ti museli utéci. Povedlo se jim ale s sebou vzít velkou část Alboinova pokladu. Prchli do Ravenny, centra byzantské moci v Itálii. Zde přemluvil byzantský prefekt Rosamundu, aby svého manžela zavraždila a provdala se za něho. Ta souhlasila a připravila Helmichisovi jed. On si toho ale všiml a přinutil ji, aby se také napila. Zemřeli společně. Alboinův poklad byl pak odeslán do Konstantinopole. Dynastie Gausů vymřela.
Po Alboinovi byl nástupcem zvolen Klef, který ale vládl jen do roku 574. Snažil se upevnit vládu, což naráželo na odpor jednotlivých vévodů. Sasové raději z Itálie odtáhli. Dochází též k tvrdému pronásledování původních italských velkých vlastníků půdy. Mnozí byli zabiti, vyhnáni nebo přinuceni předat část půdy Langobardům. Klef byl nakonec zavražděn otrokem. Po jeho smrti dochází k velkému oslabení ústřední moci. Nebyl zvolen žádný král. Během následujících deseti let se u moci vystřídalo celkem 35 vévodů v různě významných, hodně nezávislých vévodstvích.
Byzantinci se v té době opakovaně snažili Langobardy z Itálie vytlačit. Nejprve vlastními silami, v roce 582 získali jako spojence franského krále Childeberta, který poslal vojsko do Itálie. Langobardi se ale dobře opevnili a s Franky uzavřeli mír.
Komentáře
Okomentovat