Germáni 13. Langobardi 1. část

Nejstarší dějiny

Langobardi bývají obvykle přiřazováni k polabským Germánům, někdy se ale hovoří o pravlasti ve Švédsku. Pak by mohli být počítáni i ke Germánům východním. V každém případě je ale o první zprávy umísťují na dolní Labe, kde žili jistě několik set let. Byl to poměrně malý kmen, což je v protikladu k významu, který v historii sehráli. Jejich jméno znamená Dlouhovousí. V době, kdy stále ještě obývali dolní Polabí, účastnili se markomanských válek, během nichž v roce 166 drancovali římské Noricum. Asi někdy na přelomu 4. a 5. století se začali přesouvat podél Labe směrem k jihu. Když v roce 488 zanikla říše Rugiů, využili Langobardi situace a obsadili uvolněné území, tzv. Rugiland v Rakousku. Odtud se za vlády krále Tata pokoušeli rozšiřovat dále podél Dunaje, ale brzy se dostali do konfliktu s mocnými Heruly, na nichž byli závislí. Válka skončila překvapivou porážkou Herulů a zánikem jejich říše (kol. 510). Herulové se rozdělili, část odtáhla ne sever, část se dala do služeb Byzance a zbytek se podřídil Langobardům. Z těch se stává nová mocnost, rozkládající se na pomezí Rakouska, Čech a Moravy.

Politiku významné lokální mocnosti zahájil král Wacho (asi 510-540) z dynastie Lethingů, který kolem roku 510 zavraždil svého strýce Tata a tak se dostal na trůn. Tatův syn Risulf sice ze země uprchl, byl ale na Wachův popud též zavražděn. Risulfův syn Hildigis se pak opakovaně pokoušel získat své dědictví zpět za pomoci Slovanů a Gepidů, avšak marně. Wacho prováděl velmi obratnou sňatkovou politiku. Měl postupně tři manželky. První byla Radegunda, dcera Bisina, krále Durynků, severních sousedů Langobardů. Druhá byla gepidská princezna Austrigusa, sňatek s níž měl zlepšit vztahy s východním sousedem a hlavně zabránit podpoře Hildigise ze strany Gepidů. Třetí žena Silinga byla sestrou posledního krále Herulů Radolfa (Rodolfa, Rudolfa). Tím měla být zajištěna věrnost zbylých Herulů i jistá legitimita záboru jejich území. K podobným cílům pochopitelně využíval i své dcery. Wisigarda, již měl s Austrigusou byla zasnoubena s Theudebertem, synem zakladatele říše Franků Chlodvíka. Když princezna ještě před svatbou zemřela, provdal Wacho její mladší sestru Walderadu (v té době ani ne desetiletou) za Theudebertova syna Theudebalda.

Wacho též pozorně sledoval situaci v italské říši Ostrogótů. Po smrti jejich mocného krále Theodoricha Velikého okamžitě využil situace a podrobil si do té doby na Ostrogótech závislé skupiny Svévů, které se během velkých přesunů za stěhování národů nezúčastnily přesunů na západ a zůstaly v Panonii. Během následných válek mezi Byzancí a Ostrogóty udržuje Wacho přátelské vztahy s Byzancí. Roku 538 ho prosil ostrogótský král Witigis o pomoc, Langobardi ale nezasáhli, zřejmě uplacení císařem Justiniánem.