Germáni 9. Východní Germáni. Rugiové a Skirové

Rugiové

Rugiové byli východogermánským kmenem, který zřejmě pocházel z jižního Norska. Na počátku našeho letopočtu žili na baltském pobřeží mezi Odrou a Vislou. Jejich jméno, které snad označuje lidi živící se žitem, by mohlo též souviset s názvem přilehlého ostrova na Baltu - Rujána (Rügen). V době stěhování národů byli podrobeni Huny a podíleli se na známém Attilově tažení do Galie v roce 451. Po Attilově smrti povstali, spojili se proti Hunům s dalšími kmeny a společně je porazili v roce 454 u Nedao. Poté se usadili v severovýchodním Rakousku na soutoku Dunaje a Moravy (tzv. Rugiland). Jejich sídla zasahovala na jižní Moravu a do jižních Čech. Pod vedením krále Flaccithea (453-482) podnikali časté kořistnické nájezdy na římské území jižně od Dunaje. Vedle toho se živili chovem dobytka a primitivním zemědělstvím. V roce 476 podpořili Odoakera při jeho tažení do Itálie. Vrchol jejich moci spadá do vlády Felethea, za nějž se jejich vliv rozšířil daleko na jih. Byzanc, která se chystala Odoakera zničit se ale proti němu chtěla spojit právě s Rugii. Odoaker tomu předešel a na Rugie v roce 487 zaútočil. Feletheus byl poražen a zabit. Bitvu přežil králův syn Frederic. Ten se v roce 488 spojil s ostrogótským králem Theodorichem, který táhl do Itálie proti Odoakerovi. Rugiové opustili svou vlast a přesídlili do Itálie, kde se stali součástí říše Ostrogótů, ale udrželi si jistou autonomii.Za války Ostrogótů proti Byzanci (535-555) byl jejich vévoda Erarich krátce v roce 541 králem celé říše. Po porážce Ostrogótů mizí i Rugiové z dějin.

Skirové

Skirové byli východogermánským kmenem, žijícím na počátku našeho letopočtu východně od Visly v polském Mazursku. Byli příbuzní Rugiům a Herulům. Kolem roku 230 se objevují v severním Černomoří, odkud útočí do Řecka.

Po vpádu Hunů do Evropy se stávají jejich poddanými. V Attilově době patří k těm privilegovanějším kmenům. V jejich čele byl v tomto období Edekon, jedna z nejvýznamnějších postav Attilova dvora, který byl ale téměř jistě Hun. Jeho manželka byla skirská princezna a jejich synem byl Odoaker. Po Attilově smrti patřili Skirové k těm kmenům, které proti svým bývalým pánům povstali a porazili je. Poté se usadili v dnešním Maďarsku. Bojují zde proti Ostrogótům. V boji proti Skirům padl jejich král Walamir. V následné bitvě u řeky Bolia v 60. letech 5. století byla ale Ostrogóty rozdrcena koalice, tvořená Gepidy, Skiry a Svévy. Skirové byli poté Ostrogóty téměř vyhubeni. Část z nich se ale uplatnila v římských službách. Odoaker se v roce 471 stal příslušníkem císařské gardy. Germánští bojovníci, náležející ke Skirům, Herulům a Rugiům a sloužící v Itálii zde chtěli v roce 476 získat pozemky. Orestes, bývalý Attilův tajemník, nyní faktický vládce Říma tyto požadavky jménem svého syna a loutkového vládce Říma Romula Augustula odmítl. Vojáci se vzbouřili, zvolili si do svého čela Odoakera, který císaře svrhl. Vytváří si v Itálii barbarské království, ale pro současníky to nebyla nijak výrazná změna. Barbaři sice získali půdu, ale římské správní orgány fungovaly dále, Byzanc zpočátku uznala Odoakera za náměstka císaře pro Západ. Později se ale proti němu pokusila získat nejprve Rugie, a když to nevyšlo, vyslala proti němu Ostrogóty v čele s Theodorichem. Ten v roce 493 pozval Odoakera k jednáním, při nichž ho ale zavraždil, jeho říši zničil a Itálii získal pro sebe.