Čína. Dynastie Chan
Koncem 3. století zanikla v důsledku masových povstání první dynastie jednotné Číny - Čchin. Po bojích mezi představiteli aristokracie se nakonec v roce 202 př. n. l. zmocnil vlády Liou Pang a prohlásil se císařem. Jeho dynastie - Chan - se ale počítá už od roku 206 př. n. l.
Počátky dynastie nebyly jednoduché. Říše byla po dlouhých vnitřních bojích zcela vyčerpaná. Oslabení Číny využili Hunové Siung-nu a začali pustošit sever Číny. V roce 198 př.n. l. přinutili Čínu k uzavření nevýhodné smlouvy, v roce 177 př. n. l. pak ovládli klíčovou oblast v ohybu Chuang-che - Ordos. Říše byla i vnitřně dost nejednotná. Někteří předáci šlechtických rodů, kteří se podíleli na boji proti Čchin a asi dvacet vůdců lidových povstání získali vysoké tituly ale i obrovská území. Postupně se z nich vyvinuli téměř nezávislí vládcové - wangové. Pokus jejich moc poněkud omezit vedl k velkému povstání sedmi wangů v roce 154 př. n. l., v jehož čele byl Liou Pangův synovec.
K zásadnímu obratu dochází až za vlády císaře Wu-ti (140-87 př. n. l.), nejvýznamnějšího představitele této dynastie a jednoho z nejvýznamnějších vládců Číny v historii. V roce 127 př. n. l. vydal velmi zajímavý edikt, kterým sice velká území jednotlivým rodům přímo nesebral, ale rozdělil celý majetek do rukou všech možných dědiců. Takovým způsobem byla moc místních vládců zásadně omezena. Namísto rodové šlechty narůstá význam císařských úředníků, kteří dostávají do rukou správu jednotlivých krajů. Na rozdíl od šlechticů byli úředníci poslušní. U dvora byla zřízena škola, kde byli kvalitně připravováni a také vychováváni k bezpodmínečné poslušnosti. Na závěr dělali za přítomnosti císaře náročné zkoušky.
Za Wu-tiho se také zásadně změnila zahraniční politika. Císař zahájil dlouholeté války proti Hunům, aby se zbavil nerovnoprávné smlouvy a otevřel Číně cestu z izolace. Nejprve vyslal na západ svého představitele Čang Čchiena, aby našel spojence. Ten byl sice zpočátku Huny zajat, podařilo se mu ale uprchnout. Dostal se do Střední Asie, kde ke svému údivu zjistil, že se všude obchoduje s čínským hedvábím, o které je obrovský zájem. Viděl zde také mnohem kvalitnější koně, než jací se do té doby chovali v Číně. Po deseti letech se vrátil a přinesl svému císaři velké množství nesmírně cenných informací. Číňanům se podařilo získat z oblasti Ferghány nové plemeno koní, se kterým se mohli pustit do bojů proti stepním kočovníkům. Válka byla velice dlouhá a krutá, postupně se ale dařilo Huny zatlačovat a vytvořit hedvábnou stezku - obchodní cestu přes nově dobytý Západní kraj. Po ní bylo čínské hedvábí vyváženo na západ, což se stalo základem prosperity země. (Podrobněji o bojích s Huny a Západním kraji viz.) Úspěšné byly též čínské výboje do Koreje a Vietnamu. Říše Chan se stala obrovským státem, jedním z nejmocnějších v tehdejším světě. Dnešní Číňani se sami nenazývají po první dynastii Čchin (jak zní jejich jméno ve většině ostatních jazyků), ale říkají si Chanové.
Období říše Chan bylo též ve znamení rozkvětu kultury. Byl vynalezen papír a zdokonalily se znaky písma. O rozvoj hudby a literatury se staral Hudební ústav, založený císařem Wu-ti. Významný historik S´-ma Čchien napsal Historické zápisky, popisující dějiny od nejstarších mytických dob po vládu Wu-tiho. Rozvíjely se tradiční filosofické směry konfucianismus a taoismus. Rozkvétala velká města, budovaná podle přesných plánů. Hlavní města říše Čchang-an a Luo-jang měla rozlohu několika desítek čtverečních kilometrů.
Komentáře
Okomentovat