Vinařské postřehy z Chorvatska


Každé léto se asi desetina českého národa vypraví jižním směrem, do Chorvatska. Jelikož jsme byli asi poslední Češi, kteří tam ještě nebyli a známí nám to vesměs dost vychvalovali, rozhodli jsme se to také absolvovat. Už cesta autobusem ale nebyla žádný med - 20 hodin! Jako vínomil jsem samozřejmě musel ochutnat i zdejší vína. Patřím k těm, kteří si snaží vytvořit jakousi vinařskou mapu světa - ochutnat vína všech možných vinařských zemí. Chorvatsko bylo zatím téměř bílým místem. Pouze loni mi kamarád dovezl jedno z jejich špičkových červených - vrhunsko vino Postup. Bylo dobré, ale ne právě nejlevnější (111 kun). Víno roste v Chorvatsku na každém rohu, proto se mi zdálo poměrně drahé i v podobě hroznů - kolem 20 kun za kilo (přičemž kuna jsou skoro 4 koruny). Ani ceny lahvovaného nejsou úplně ideální (což by ovšem v některých případech nebyla jejich hlavní slabina). Vína jsou plné regály v obchodech, na každém kroku je nabízejí stánkaři, dává se k jídlu při různých vyjížďkách apod.

Absolvovali jsme dva výlety na lodích. Na té první nám podávali jakési bílé víno z láhve pochybného vzhledu - a bylo téměř nepoživatelné, jakési kvasnice. Zařadil bych ho do jakostní třídy podstolní vína. Na druhé lodi nám z kanystrů podávali víno červené, které bylo o chlup lepší. Vzmužil jsem se a vzal jsem si i druhý nabízený pohárek, ale už jsem ho nedopil. Zajímala mě vína, která nabízeli trhovci. Ti byli většinou na Čechy dobře připravení, mluvili docela slušně česky. Některá vína byla v lahvích, které vcelku budily důvěru označením výrobce a odrůdy. Jejich ceny se pohybovaly mezi 15-25 kunami za sedmičku. Zkusili jsme - a shodli jsme se: vůně - moč, chuť - totéž. Mám z toho trochu dojem, že všechny turisty považují za totální pitomce. Na místě jsem otevřel jen jednu láhev, kupovanou v normálním obchodě - Malvazija Istarska (0,375 l za 30 kun), bílé víno s poměrně velmi dobrou pověstí. To už celkem pít šlo, ale úplný zázrak to také nebyl. Přesto jsem si domů dovezl několik lahví vyšší cenové hladiny a jen doufám, že se to projeví i v kvalitě.
Asi jsem tímto článkem jen nosil dříví do lesa, ale třeba se ještě přece jen najde někdo, kdo jako já ještě nedávno zatím nemá tuto zemi vinařsky prozkoumanou. A ocením i případné jiné zkušenosti.
I kuča se dá prodat

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Setkání u vína s profesorem Šamánkem

Teleskové. Kurikanové

Chorvát, Elbling, Veritas a další méně obvyklé odrůdy