Víno a zdraví 1

Víno nejenom chutná, má ale i značný vliv na naše zdraví. Tedy positivní vliv, i když by se to některým zarytým abstinentům nemuselo zdát. Potvrzují to ale výsledky mnoha vědeckých studií a v tomto smyslu se vyslovila i řada našich špičkových lékařů. Toto příznivé působení se projevuje v řadě oblastí.

Asi nejčastěji se hovoří v souvislosti s vínem o kardiovaskulárních chorobách.Výzkum Ústavu klinické biochemie a hematologie v Plzni prokázal, že dvě sklenky vína denně znamenají 15% snížení rizika těchto onemocnění. Došlo k významnému zvýšení hladiny "dobrého" HDL-cholesterolu, byl zjištěn positivní dopad na zánětlivé procesy, příznivě byla ovlivněna aktivita krevních destiček. U střídmých konzumentů je prokázáno 20-30% snížení úmrtnosti na choroby srdce a cév.

Víno je bohaté na flavonoidy, které pomáhají redukovat tvorbu okysličeného lipoproteinu, který je hlavní příčinou kornatění tepen a vzniku trombóz. Flavonoidy potlačují vznik sraženin, dále fungují jako antioxidanty, které ničí volné radikály z vnějšího prostředí a zpomalují buněčné poškození a tím i stárnutí pokožky. Flavonoidy pomáhají chránit plicní tkáň.

Ve víně se nachází komplex vitamínů B, z nichž hlavně B 12 pomáhá při léčbě anémie. Má i dietetické účinky i při hubnutí je lepší dát si místo jídla dvě deci vína, které zvyšuje tvorbu enzymů, štěpících bílkoviny.

U žen malé množství denně zvyšuje šanci na početí (ale pozor - přílišné naopak snižuje), sklenka denně asi o třetinu zkrátí dobu nutnou k otěhotnění. Dvě deci vína jako prevenci rakoviny vaječníku doporučují australští vědci.

Alkohol uvolňuje v mozku serotonin zlepšující náladu, působí dobře na psychiku, příznivě ovlivňuje pocity osamělosti, deprese a špatné spaní. Pijáci malého množství mají zdravější životní styl, nižší krevní tlak. Pravidelní konzumenti vína se méně opíjejí.

Výzkumy ukázaly, že starší ženy pijící denně 1 sklenku lépe myslely než abstinentky, riziko zhoršení mentálních schopností bylo u nich o čtvrtinu menší. Britští vědci zkoumali důvtip vládních úředníků série testů inteligence, paměti, slovní zásoby a schopnosti pohotové odpovědi - abstinenti dopadli nejhůře, dokonce i než ti, kteří pili přes rozumnou míru (přiznali 5 lahví vína týdně). Zvýšený příjem alkoholu u osob středního věku zřejmě vede k dobrým parametrům kognitivních funkcí. Američani zkoumali devadesátníky: patří k nim především ti, kteří si pravidelně dopřávali skleničku vína či šálek kávy a to dokonce bez ohledu na to, zda kouřili a jedli tučná jídla. Vůbec neuspěly multivitamíny a směsi minerálů ani čaj. Japonci zjistili, že víno zpomalují nástup Alzheimerovy choroby, protože obsahuje bílkoviny, inhibitující PEP enzymy, důležitý prvek v patogenezi nemoci. U žen je důležité začít s pravidelným pitím vína kolem padesátky po menopauze, kdy je hormony přestanou chránit před infarktem.

Skupina australských vědců ale dokazuje, že aby mohly látky ve víně skutečně pozitivně působit, je třeba ho pít každý den nebo alespoň 5-6krát týdně. Na rozdíl od nich zakladatel motolského kardiocentra profesor Šamánek tvrdí, že lepší je pít víno sedmkrát týdně.