Pečeněhové

Pečeněhové byli svazem kočovných kmenů, který se vytvořil v 8.-9. století. Hovořili tureckým jazykem, část kmenů byla ale asi i severoíránského a ugro-finského původu. Živili se chovem skotu, ochotně též obchodovali. Jejich společnost byla ve stádiu rozkladu rodové společnosti.

Původně žili mezi Syr-darjou, Volhou a Uralem, koncem 9. století byli ale odtud Chazary a jejich spojenci Oguzy vytlačeni a přesunuli se do severního Černomoří, do oblasti kolem Dněpru. Odsud útočí proti všem sousedům: Chazarům, Bulharům, Uhrům, Rusům a Byzantincům. Byl to právě jejich tlak, který přinutil uherské kmeny přesunout se kolem roku 900 do střední Evropy. Jejich nájezdy zřejmě také hodně oslabily říši Chazarů, která se pak stala kořistí Rusů. S těmi měli Pečeněhové zpočátku přátelské vztahy. V roce 944 podporovala pečeněžská jízda tažení kyjevského knížete Igora proti Konstantinopoli. Také při rozhodující výpravě knížete Svjatoslava proti Chazarům v roce 965 stáli ještě Pečeněhové na jeho straně. Vzápětí ale, podplacení Byzanci, obléhají v roce 968 neúspěšně Kyjev. 972 zabili u dněperských prahů knížete Svjatoslava a jejich vládce Kurja si z jeho lebky nechal vyrobit číši ke slavnostním přípitkům.

Pečeněžskou armádu tvořila lehká jízda, vyzbrojená luky, šípy, kopími a šavlemi. Používali hlavně nenadálé nájezdy, údery z křídel a předstíraný ústup s cílem vylákat část nepřítele do léčky.

Protože docházelo k opakovaným pečeněžským vpádům, budují kyjevští vládcové soustavu pevností na řekách Desna, Trubež, Ros a jiných. Veliký kníže Vladimír porazil Pečeněhy 993 na Trubeži, ale sám byl 996 poražen. Na počátku 11. století se Pečeněhové zapojili do vnitřní války mezi Svjatopolkem a Jaroslavem, přičemž podpořili prvního z nich. 1019 byli ale Jaroslavem poraženi na řece Altě.

1036 znovu oblehli Kyjev, ale byli zde Jaroslavem drtivě poraženi a od té doby přestávají být pro Rus hrozbou. Sami navíc začínají být zatlačováni z východu Kumány-Polovci. Hlavní masa Pečeněhů se přesouvá do severozápadního Černomoří a začínají ohrožovat Byzanc. Ta s nimi vede dlouhé a krvavé války. 1086 překročili Pečeněhové Dunaj a Byzantince porazili. Až 1091 je císař Alexios Komnenos porazil na hlavu u Leburnu. Tato porážka znamená konec Pečeněhů jako jednotného národa. Část se Byzanci podrobila a slouží v její armádě, menší skupiny, které se neúčastnily přesunu na západ, sloužily kyjevským knížatům, další se usadily v Uhrách na východním Slovensku. Všichni byli ale postupně asimilováni početnějším okolním obyvatelstvem.