Kypčakové – Polovci – Kumáni 3
3. Na Rusi a v Uhrách
Na přelomu 1054-1055 se na hranicích Pěrejaslavského knížectví, jednoho z celků, které se vydělily z původně jednotné Kyjevské Rusi, první skupiny Kypčaků. Jméno Polovci, které Rusové novým sousedům dali, je docela překvapivé. Je odvozeno od slova polova, což je výraz pro slámu - takovou prý měly barvu jejich vlasy! Brzy začaly jejich nájezdy, jejichž cílem byla hlavně kořist. Někdy docházelo ke spojenectví Polovců s některým ruským knížectvím proti jinému. Na počátku 12. století se v jihoruských stepích vytvořily dva polovecké celky - dněperský a donský. Mezi léty 1103-1107 uskutečnila knížata Svjatopolk a Vladimír Monomach několik úspěšných pochodů a rozbila dněperské Polovce. 1109-1116 byli poraženi i Polovci donští a dobyto centrum Šarukan nedaleko dnešního Charkova. Horda chána Otraka ustoupila na Kavkaz, kde se stali významnými spojenci gruzínského krále Davida IV. Ten dal Otrakovi svou dceru za ženu. Po roce 1125, po smrti Vladimíra Monomacha se část Polovců na Don vrátila.
Ve druhé polovině 12. století se obnovily dva velké svazy. V čele dněperského byl chán Kobjak, donskému vládl Otrakův syn Končak. Obnovily se boje s Rusy. 1184 byl poražen a zajat Kobjak, 1185-1186 naopak uskutečnil velké tažení proti Kyjevu a Černigovu Končak.
1223 překročili Mongolové Kavkaz a porazili Polovce. Polovecký Kotan-chán získal pomoc od Rusů a 1223 se polovecko-ruské vojsko postavilo na řece Kalce Mongolům, bylo ale poraženo. Když byl v roce 1239 Kotan-chán poblíž Astrachaně znovu poražen, ustoupil s částí svých lidí do Uher. Mongolský chán přikázal uherskému králi, aby mu Polovce vydal. Bela IV. odpověděl: "Ty zku..y synu, přikazuj si oslům!" Vše opatřil královskou pečetí a odeslal chánovi. Tím mu ale dal záminku k vpádu do Uher v roce 1241, při kterém byla země strašlivě zpustošena. Kotan byl následně zavražděn, Polovci či spíše Kumáni, jak se jim v Uhrách začalo říkat, zde ale zůstali. Obývali dvě rozsáhlé oblasti v dnešním Maďarsku - Velkou a Malou Kumánii (Kunság). Začali hrát důležitou úlohu ve vojenské i politické historii země. Král Štěpán V. si vzal za manželku kumánskou princeznu Alžbětu a jejich potomkem byl Ladislav IV. Kumán (1272-1290), který měl k v té době ještě pohanským Kumánům tak blízko, že byl exkomunikován a krátce před jeho smrtí se dokonce uvažovalo o křížové výpravě. Kumáni byli od 13. století velmi významnou součástí uherské armády. Opakovaně se s nimi střetli i Češi. Jazyk i jistou míru autonomie si udrželi až do konce 18. století, nakonec ale došlo k jejich asimilaci.
Většina Kypčaků-Polovců-Kumánů ale zůstala ve stepích na pomezí Evropy a Asie žít i pod mongolskou nadvládou. Stali se základem obyvatelstva Zlaté hordy, mongolské říše, která zde pak existovala do konce 15. století.
Díky velkému teritoriálnímu rozšíření sehráli Kypčakové důležitou úlohu při dotváření mnoha národů: Kazachů, Krymských a Povolžských Tatarů, Uzbeků, Kyrgyzů, Mongolů,Turků, Maďarů, Gruzínů, Rusů, Ukrajinců a mnoha dalších.
Komentáře
Okomentovat