Germáni 6. Hermunduři a Durynkové


Hermunduři patřili k Herminonům, polabským Germánům. Náleželi ke skupině svévských kmenů. Sídlili podél Labe a Sály severně od našeho území, byli sousedy Markomanů. Jejich jméno znamená mocní, silní nebo velcí. Římané je pokládali za přátelský kmen. V roce 1 n. l. je Římané přesídlili do do Pomohaní, do oblasti, odkud předtím vytlačili Markomany. Přesto se už v roce 3 n. l. dostali do závislosti na markomanském vládci Marobudovi. Po jeho porážce od Arminia se Hermunduři osamostatnili a v roce 21 (případně 19) n. l. porazil hermundurký král Vibilius (Wibilio) Marobudova nástupce Katvaldu., čímž markomanskou říši definitivně zničil.

V roce 50 nebo 51 porazil i kvádského krále Vannia (za pomoci jeho vlastních synovců) a vyhnal ho. V roce 58 pak zvítězili Hermunduři nad svými západními sousedy Chatty v bitvě o slané prameny na neznámé pohraniční řece. Koncem 2. století n. l. patřili k účastníkům markomanských válek proti Marcu Aureliovi. Podle archeologických nálezů se pravděpodobně postupně přesunovali od Labe směrem na jih a jihozápad. Ve 3. století přicházejí do jejich sídelních oblastí ze severu Varnové a Anglové. Kolem roku 400 jsou na tomto území uváděni Durynkové, jejichž základem byli určitě Hermunduři, ale velmi pravděpodobně se na dotvoření podíleli i oba výše uvedené kmeny.
Za vlády hunského krále Attily se Durynkové jako jeho poddaní účastnili tažení do Galie v roce 451. Po Attilově smrti (453) se osamostatnili a vytvořili silnou říši, která zasahovala do severozápadních Čech a rozkládala se k Sále, Labi a Mohanu. Na konci 5. století zde vládl král Bisinus. Za jeho vlády byla říše na vrcholu moci. Centrem byl Bisinesburg, dnes Bösenburg v Posálí. Durynkové měli tehdy dobré kontakty s jinými germánskými říšemi. Bisinova manželka pocházela z nejvyšší langobardské šlechty, jeho syn Hermanafrid si vzal za ženu neteř ostrogótského krále Theodoricha Velikého Amalabergu a jejich dcera se pak stala langobardskou královnou. Zapuzenou Bisinovu manželka Basenu si měl vzít francký král Childerich, který byl údajně za "prznění franckých dcer" vyhnán a osm let žil ve vyhnanství u Durynků. Jejich potomkem měl být zakladatel francké říše Chlodvík z rodu Merovejců.























Po Bisinově smrti vládl od počátku 6. století Hermanafrid spolu bratry Berthacharem a Badarichem, který ale brzy zemřel. V té době si Frankové podrobili Chatty a stali se tak sousedy Durynků. Frankové usilovali o další rozšiřování směrem na východ. Jako záminku k útoku si vzali dědické nároky, odvozované od původu Childerichovy manželky. V roce 529 padl při jejich prvním útoku Berthachar.













Rozhodující bitva se odehrála roku 531 u Burgscheidungen na řece Unstrutě. Durynkové utrpěli těžkou porážku. Hermanafrid se ještě pokoušel organizovat odpor, byl ale roku 534 vylákán k jednání a zde zákeřně zavražděn. Durynsko se stalo součástí říše Franků, jejichž král Chlotar I. pak přinutil k sňatku Berthacharovu dceru Radegundu (později prohlášenou za svatou), čímž bylo dáno francké okupaci jakési legitimní zdání.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Setkání u vína s profesorem Šamánkem

Teleskové. Kurikanové

Chorvát, Elbling, Veritas a další méně obvyklé odrůdy