Říše Chazarů. 3. Přijetí judaismu a oslabování
Náboženské poměry v říši se vyvíjely velmi zajímavě. Počátkem 8. století uprchla k Chazarům po nezdařeném povstání proti Arabům část obyvatelstva středoasijského Chórezmu v čele s nejvyšším vojevůdcem Bulanem. Ten si velmi rychle získal v říši mimořádně silné postavení, stává se předním z velmožů. Chórezmijci přinášejí k Chazarům judaismus a jsou též hlavními podněcovateli útoků proti Arabům. Vnuk Bulanův Obadia pak provedl převrat a zatlačil kagana do pozice jakési posvátné bytosti, které sice byly prokazovány téměř božské pocty, která byla ale ve faktické izolaci a bez skutečného vlivu. Část Chazarů proti tomu v 9. století neúspěšně povstala. Po porážce se připojili k Maďarům a jako tzv. Kabaři se stali jedním ze starouherských kmenů. Z nich pocházel i jeden z uherských králů Samuel Aba. Faktickými vládci Chazarů se stali kagan-begové z rodu Bulanova. Zatímco jména oficiálních vládců téměř neznáme, je Bulanova dynastie poměrně dobře známá. Sousedé její představitele chápali jako skutečné vládce. Arabové je označovali titulem malik (král), Rusové pak car. I kagani přijali někdy po roce 800 judaismus. V té době byly hlavními centry říše vedle Itilu a Semenderu ještě Sarkel (Bělaja Věža) na Donu. Závislými kmeny byli například Volžští Bulhaři, Uhři, Alani a také slovanské kmeny Vjatiči, Radimiči, Severjané a Poljané. Říše se rozkládala od Aralského jezera po Kyjev. Žili zde celkem v míru představitelé různých náboženství. Zajímavou a málo známou epizodou je nepříliš úspěšná křesťanská mise Konstantina (Cyrila) a Metoděje v letech 861-862, tedy těsně před cestou na Velkou Moravu.
Od 9. století dochází k určitým ekonomickým změnám. Namísto kořistnických výprav začínají hrát důležitou úlohu v hospodářství příjmy z obchodu. Přes území říše vede řada důležitých obchodních cest, zejména volžská. Na ní leželo hlavní město Itil, které se tak stalo významným obchodním centrem. To dokazují mimo jiné nálezy arabských dirhamů.
V 9. století ale došlo i k výrazné změně zahraniční politiky. Dosavadní orientace na jih, ať už při kořistnických výpravách či při obraně proti Arabům, je odsunuta do pozadí a zájem se obrací na sever. Východní Evropa zaznamenává v této době další vlnu stěhování národů. Počátkem 9. století se do severního Černomoří přesouvají pod tlakem bojovných Pečeněhů Uhři. Ti uznávají závislost na Chazarech a do konce století pak bojují jako jejich spojenci. Uherský vůdce Levedia je kaganem potvrzen ve funkci a bere si vznešenou Chazarku. Říše vede těžké boje proti Pečeněhům, kteří nakonec 889 zatlačili Uhry do Panonie. Ve 2. polovině 9. století také dochází k postupnému sjednocování východoslovanských kmenů a jejich osvobozování od Chazarů. 864 se osamostatnili Poljané, 884 Severjané a 885 Radimiči. V roce 882 si podrobil novgorodský kníže Oleg Kyjev a vznikla Kyjevská Rus, stát který nakonec svedl s Chazary rozhodující boj o hegemonii ve východní Evropě.
Kaganát na přelomu 9. a 10. století zřetelně zeslábl, přišel i o tradičního významného spojence, protože Byzanc ztratila zájem o spolupráci. Naopak pomáhá organizovat různé protichazarské koalice. Chazaři měli ale stále poměrně kvalitní a zkušenou armádu a dost obratně také lavírovali mezi Byzancí, Rusí a různými kočovníky. Koncem 9. století se podařilo s pomocí Alanů porazit jednu koalici vedenou Pečeněhy. Počátkem 10. stol. Byzanc poštvala Alany proti Chazarům, ti ale opět zvítězili. Alanský vládce dal svou dceru budoucímu kagan-begovi Josefovi, známému později díky korespondenci s ministrem kordobského chalífátu.
Komentáře
Okomentovat