Jenisejští Kyrgyzové. 1. Život v cizím područí
Tajemný národ, o kterém se toho mnoho neví. Europoidní plemeno, hovořící ale tureckým jazykem. Patří sice k předkům současných Kyrgyzů, ale liší se od nich jak jazykem, tak zejména fyzickým vzhledem. Už jejich jméno vzbuzovalo strach. Znamená ničitel, hubitel či likvidátor. Na vrcholu moci byli schopni postavit stotisícovou armádu. Ta vynikala železnou kázní, ale také i na poměry doby a místa nevídanou krutostí. Uctívali božstvo smrti Erklik. Velmi rychle vytvořili obrovskou říši, která ale brzy - a za ne zcela jasných okolností opět zmizela.
V 6. století žili na Jeniseji v Minusinské kotlině. Byli vysocí, světlovlasí, zelenoocí nebo modroocí. Neživili se jen pastevectvím, byli spíše polousedlí, i zemědělství bylo pro ně důležité. Žili ale prakticky neustále ve stavu permanentní války s jižními sousedy. V letech 554-555 si je podrobil turkutský kagan Mugan. Svým pánům odváděli hlavně ceněné, mimořádně ostré zbraně, kožešiny a panny. Už 581 se jim podařilo využít turkutských vnitřních sporů a osvobodit se. 629 si je ale podmanili Teleskové - kníže Inan. Tato nadvláda trvala do roku 647. Koncem 8. století pak začaly těžké boje s Modrými Turky, kteří si je chtěli podrobit. Pomoc hledali Kyrgyzové u čínské dynastie Tchang. V roce 708 už se zdálo, že zvítězili, ale v zimě 710-711 uskutečnili turkutští vojevůdcové Tonjukuk a Kül-tegin zcela neočekávaný a pro jezdeckou armádu dost unikátní přechod zasněžených hor a překvapili Kyrgyzy v jejich táboře v Černi Sunga. Následovala několikadenní bitva, která skončila smrtí kagana Bars-bega a totální porážkou Kyrgyzů. Ta byla natolik drtivá, že i když si Kyrgyzové udrželi formálně jistou formu nezávislosti, faktické aktivní zahraniční politiky nebyli schopni až do roku 745, kdy turecký kaganát zanikl.
Období následující samostatnosti bylo velmi krátké, protože už v roce 758 si je podrobili Ujgurové, noví páni ve stepi.Jejich nadvláda byla pravděpodobně ještě tvrdší, kyrgyzský vládce nepoužívá na přelomu 8. a 9. století titul kagana, ale pouze knížete "ažo". Protože se ale Ujgurové vyčerpávali boji v Číně, proti Tibeťanům a nakonec i vnitřními spory, mohli Kyrgyzové opět zesílit. Počátkem 10. století došlo k reorganizaci armády. Byla budovaná na desítkovém principu. Jejím základem byla těžká jízda, tvořená pouze Kyrgyzy. Ti bojovali ve velkém sevřeném útvaru. V prvních dvou řadách byli dobře chráněni jezdci i koně, další řady už postrádaly ochranu koní a i panceřování jezdců bylo o něco horší. I když byla výzbroj ve srovnání s Turkuty, Modrými Turky nebo Ujgury poněkud archaická (některé součásti ochrany jezdce byly dřevěné, málo byla využívána šavle), bylo jejich vojsko díky velké početnosti a pevné disciplíně velmi obávané.
Základní údernou zbraní bylo dlouhé kopí, pro boj zblízka pak využívali hlavně palaše a meče. V armádě sloužili i příslušníci podmaněných národů - tzv. kyštymové, kteří tvořili většinu lehké jízdy. Ta byla vyzbrojena hlavně luky a šípy, pro boj na krátkou vzdálenost pak zejména sekerami s úzkým ostřím. Typickou taktikou bylo počáteční vyčerpání nepřítele útoky lehké jízdy, předstíranými útěky, lákáním do pastí. Nakonec následoval drtivý úder těžké jízdy.
Základní údernou zbraní bylo dlouhé kopí, pro boj zblízka pak využívali hlavně palaše a meče. V armádě sloužili i příslušníci podmaněných národů - tzv. kyštymové, kteří tvořili většinu lehké jízdy. Ta byla vyzbrojena hlavně luky a šípy, pro boj na krátkou vzdálenost pak zejména sekerami s úzkým ostřím. Typickou taktikou bylo počáteční vyčerpání nepřítele útoky lehké jízdy, předstíranými útěky, lákáním do pastí. Nakonec následoval drtivý úder těžké jízdy.
Viz též: Bojová taktika Turkutů
Komentáře
Okomentovat