Ujgurský kaganát. 2. část Krize a zánik

Byl to zřejmě postoj k dalším bojům v Číně, který vyvolal další povstání, při němž kagan v roce 779 zahynul. Novým vládcem se stal jeden z velmožů, Kat Kutlug Bilge-kagan, který založil novou dynastii Jologe. Ani za něho však boje v Číně neskončily. Když v 80. letech zahájili rozsáhlou ofenzivu v Číně Tibeťané, zasahují opět Ujguři jako čínští spojenci. Boje probíhají se střídavými úspěchy na obou stranách. Na stranu Číny se pak postavil i slavný arabský chalífa Harún ar-Rašíd, jehož vojska vázala asi polovinu tibetských sil. Boje probíhaly jak ve vlastní Číně, tak i v Západním kraji.

Již v roce 795 dynastie Jologe vymřela a novým vládcem byl zvolen schopný vojevůdce Kutlug, který ale musel předem slíbit velmožům četné ústupky. Funkce kagana je od té doby omezena prakticky jen na vojenské záležitosti a reprezentaci, faktickou moc má aristokracie, vyznávají manichejismus. Protože bylo toto náboženství pro prosté Ujgury málo přijatelné, vytváří se mezi nimi a vládnoucí vrstvou propast. Protože byl Kutlug náboženský nesnášenlivý, vztahy se sousedy se dále zhoršují.

Čína přichází v průběhu bojů o své hlavní čtyři pevnosti v Západním kraji. Zatímco Tibeťané dobyli Kašgar a Chotan, Karašahr a Kuču ovládli nakonec Ujguři. Ti se ale v roce 816 dostali do velmi vážného ohrožení. Přímo do centra říše zaútočili Tibeťané a zároveň propuklo úspěšné povstání Kyrgyzů. Ujgury zachránila jen šťastná náhoda. Protože právě v této době zemřel tibetský vládce, přerušil jejich vojevůdce úspěšnou ofenzivu a vrátil se do Tibetu, aby mohl ovlivnit volbu nového panovníka. Válka na mnoha frontách nakonec Tibet vyčerpala a tak byl v roce 821 uzavřen kompromisní mír, kterým Čína získala zpět Kašgar.

Ujgurská říše byla ale v této době už ve vážné krizi. Kagani nejsou schopni fakticky něco prosadit, dochází k jejich rychlému střídání, protože jsou často zavražděni.
V roce 818 se kyrgyzský kníže "ažo" prohlašuje chánem a Ujguři už tomu nemohou zabránit. Navíc zde došlo k dalším vnitřním sporům. Velmož Külüg-beg dobyl v roce 839 hlavní město a kagan spáchal sebevraždu. Novým kaganem byl zvolen nezletilý chlapec. Nepřítel Külüg-bega, jiný velmož s podobným jménem Külüg-baga pozval na pomoc Kyrgyzy. Ti dobyli 840 hlavní město a Külüg-bega i nezletilého kagana popravili. Vraždí ale i další Ujgury a jejich říše se rozkládá. Obyvatelstvo se rozprchlo do všech stran. Část uprchla na jih a podrobila se Tibeťanům. Jiná skupina odešla do Džungarska a dočasně uznala závislost na Karlucích. Další si zvolili v roce 841 nového kagana Uge a pokusili se pokračovat v boji. To ovšem za situace, kdy prakticky celé území bylo již v rukou Kyrgyzů, kteří zde vytvářejí vlastní říši. Jeho skupina se nejprve pokusila hledat pomoc v Číně, nakonec se ale dostávají do bojů i s Číňany. Jsou rozbiti a Uge 846 zahynul. Nejlépe si vedla skupina usazená v Džungarsku. Přežila masakrakry a pak se rozdělila na dvě části. Jedna se usadila v Kuče, druhá v Bišbalyku. Kníže té druhé skupinky, Bugu Czun, se na přelomu 50. a 60. let zapojil do nových tibetsko čínských bojů v Západním kraji. Byl úspěšný a dobyl některá další města jako Turfan a Bejtin. Podrobila se mu i Kuča a tak vytvořil nový ujgurský státeček, který byl ale na kaganát příliš malý, a proto měli jeho vládci pouze titul idi kut (svatá výsost). Vojensky ani politicky již Ujguři nikdy příliš významní nebyli, protože ale ovládali důležitá města na hedvábné stezce, hráli ujgurští kupci i nadále významnou ekonomickou úlohu.

Předchozí část