Tsinandali, Postup a to další, co zahřálo v listopadu

V listopadu jsem ze sklípku vylovil vesměs zajímavější vína. Některá překvapila příjemně, jiná trochu méně. Ostatně posuďte sami.
Cabernet Moravia 2006 jakostní odrůdové, barrique Palavín Bavory. Víno tmavě granátové barvy s 12,5 % alkoholu.Velmi příjemná výrazná vůně višní s trochou vanilky. Po zakroužení tvoří ve sklence pěkné mosty. Také chuť sympatická, kompot z tmavých sladkých višní. Tělo dosti plné, středně dlouhá dochuť. Celkově velmi pěkné, dávám 7,5 bodu.
Marqués de Chivé 2003 Tempranillo - Reserva Vicente Gandia Valencie, Španělsko. Denominación de Origen Utiel-Requena. Alkoholu 12,5 %. Vyrobeno z 90 % Tempranilla a 10 % Garnachy. Víno zrálo 12 měsíců v barikovém sudu. Má granátovou barvu, těžkou, pomalu se otvírající, ale příjemnou vůni střední intenzity. Jsou v ní švestky a višně, ty druhé i v chuti. Viskozita střední, slzí docela hezky. Středně plné tělo i dochuť středně dlouhá. Hodnotím 7 body.
Pálava 2005 výběr z bobulí Znovín Znojmo. Terroir Club, vinařská obec Dyjákovice, viniční trať Vinohrady. 11,5 % alkoholu, 0,5 l, sladké.Víno zlatožluté barvy a vysoké viskozity. Nádherná typická opojnávelmi výrazná a lehce kořenitá vůně čerstvých hroznů, ananasového kompotu a růží. Velmi příjemná sladkokyselá chuť, která mi připomněla nedávno vypěstovanou peruánskou mochyni. Dlouhá dochuť. Prostě mu celkem nebylo co vytknout, 9 bodů.
Tsinandali Old Kolkheti 2004 Teliani Valley, Gruzie. Alkoholu 12,5 %. Tsinandali (též Cinanadali) bývá považováno za nejlepší gruzínské bílé víno.Vyrábí se ve východogruzínské Kachetii z typických místních odrůd s převahou Rkatsiteli (Rkaciteli), zbytek je Mtsvane (Mcvane). Má světle slámovou barvu. Ve vůni i chuti je dost komplikované. Vůně středně intenzivní, spíše květinová, růže, ale i lak na starém dřevě, možná i hodně stará kniha + trocha grepu. Ještě složitější bylo hodnocení chuti. Je osvěžující, ovocná, cítím lehounké perlení a je tu i hořčinka. Viskozita vyšší, dochuť středně dlouhá. Cena vzhledem ke kvalitě se mi zdá dost vysoká. Dostává 7 bodů.

Neuburské 2005 pozdní sběr Chateau Valtice, Vinné sklepy Valtice. Velmi hezká zlatá barva, vyšší viskozita, 12 % alkoholu. Poměrně dlouho se z toho linulo něco dost nepříjemného. Přece jen to ale zmizelo. Pak už to nebylo špatné. Vůni jsem sice neuměl k ničemu přiřadit, ale nakonec byla celkem příjemná. Určitě ovoce, nějaké spíše kyselejší, ještě ne úplně zralé. I chuť ovocná, trochu kyselejší, ale také v dobrém slova smyslu. Osvěžující, dalo by se určitě popíjet i déle. Po prvotním zklamání jsem vyšplhal na 7 bodů.
Postup 2005 vrhunsko vino Donja banda, Pelješac, Chorvatsko. Obsah alkoholu 13,5 %. Postup je jedním ze světoznámých chorvatských červených vín, vyráběných z odrůdy Plavac mali na poloostrově Pelješac. Víno je dost mimořádné ve všech ukazatelích, které obvykle posuzuji. Už barva je dost neobvyklá. Takový tmavý granát s fialovohnědými záblesky. Viskozita velmi vysoká, slzičky jen neochotně stékají po skleničce. Vůně střední intenzity připomíná hlavně nějaké tmavé plody, ale je tam i něco živočišného. I chuť na mě působí nezvykle. Nejprve až nezvykle hladce, vzápětí, spíš až jako dochuť velmi výrazné, ale příjemné třísloviny. Dále jsou tu třešně, možná višně. Elegantní plné víno za trochu vyšší cenu. Dávám 8,5 bodu.

Poznámka na závěr: Nedávno jsem byl trochu kritizován, že neuvádím ceny vín. Já to docela beru. Samotnému se mi moc nelíbí, když čtu "skvělý poměr kvality a ceny", aniž by cena byla uvedena. Problém je, že ceny jsou sice i pro mě důležité, ale jen v okamžiku nákupu. Pak už mě zajímá jen to, zda je víno dobré. Pokusím se to částečně napravit, ale vše si už nepamatuji. CM mohl stát něco přes stovku, Marqués asi 100,-, Pálava kolem 180,-, Tsinandali 300,-, Neuburk při nejlepší vůli nevím, snad kolem 150,-. Zato naprosto přesně znám cenu Postupu. Přivezl mi ho kamarád z Chorvatska a dal mně k tomu i účtenku, která se mi natolik líbila, že jsem si ji schoval. No uznejte: 111,74 kun. To je asi jako by u nás stálo víno 383,30. Ceny tedy různé, zato bodové ohodnocení skoro jako přes kopírák. Je vídět, že cena není vůbec určující. Z hlediska poměru kvality a ceny vychází dobře Pálava a Cabernet Moravia.
Související články:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Setkání u vína s profesorem Šamánkem

Obrázek
Poslední dubnový den se konala na pardubickém zámku velmi zajímavá ochutnávka vín. Mimořádná nebyla tentokrát díky vínům, i když i ta byla pěkná, ale hlavně proto, že zde vystoupil známý kardiolog Prof. MUDr. Milan Šamánek , DrSc. Jeho přednáška doplňovala degustaci vín ze Znovínu Znojmo, která tu představoval ředitel firmy pan Ing. Pavel Vajčner. Nejprve k přednášce. Pan profesor nám na řadě seriózních výzkumů, prováděných po celém světě, vysvětli, že pít alkohol, nejlépe víno, je nutné denně. Naopak nejnezdravějšími lidmi mají být podle těchto údajů abstinenti. Doporučená denní dávka vína pro muže je 2-4 dcl, u žen asi polovina. Důležitá doplňková informace pro starší: Komu je více než 54 let, měl by dávku zvýšit. To celé bylo vykládáno odborně i vtipně zároveň. Velmi mě pobavil příběh pětaosmdesátileté babičky, která na různé neduhy těla pije střídavě pivo, bílé či červené víno nebo slivovici. Na dotaz, kdy pije vodu, odpověděla: "Takovou nemoc jsem ještě neměla". No a teď...
Další informace

Teleskové. Kurikanové

Obrázek
  Dalším kmenem Telesků byli Kurikanové (Kurykan, čínská verze je Guligan). Podíleli se na vytváření turkických Jakutů a mongolských Burjatů. Kolem jejich původního jazyka jsou velké nejasnosti a spory. Nejpravděpodobnějším se jeví jejich příslušnost k turkickým jazykům, vzhledem k tomu, že tak mluvili i další Teleskové, někteří badatelé ale řadí jejich jazyk k mongolským a další je pokládají za tunguzo-mandžuské Evenky. Kompromisní teorie uvažuje o tom, že se na vytváření jejich svazu tří kmenů (= Uč-Kurykan) podílely všechny tyto složky. Jejich nejbližšími příbuznými byli pravděpodobně Bajirku, s nimiž sousedili. Žili západně, severně i východně od Bajkalu, kolem Angary a na horním toku Leny. Archeologicky jim zřejmě odpovídá kurumčinská kultura. Byli asi spíše polousedlí než úplně typičtí kočovníci. Na velmi dobré úrovni u nich byli zpracování železa, částečně se zabývali i zemědělstvím, pěstovali žito, pšenici a proso. Byli to první zemědělci  v Přibajk...
Další informace

Sarmatské kmeny 9. Sarmati a Slované

Obrázek
Na závěr několik teorií, které se objevují u různých autorů. Nedají se asi dokázat, zároveň ale vůbec nejsou nesmyslné. Něco na nich může být. Jména Srbové a Chorvati jsou zřejmě neslovanského původu. Srbové byl původně jeden kmen východních Alanů, který na počátku n. l. žil ve stepích na východ od Azovského moře. Psali o nich Plinius v 1. a Ptolemaios ve 3.století. Ve 4. století byli podrobeni Huny. Vibius Sequester na počátku 5. století psal, že Labe odděluje Svévy od Srbů. Tak brzo to ale ještě nemohli být Slované. U byzantského císaře a historika Konstantina Porfyrogennéta máme informaci, že balkánští Srbové přišli v 7. století ze severu z Bílého Srbska a stejně tak i Chorvati z Bílého Chorvatska. Tato informace se pokládá za dosti věrohodnou. Bílé Chorvatsko se snad nacházelo někde na pomezí východních Čech a severní Moravy, Bílé Srbsko leželo odtud severozápadním směrem. Tzv. Bílí Srbové byli pod nadvládou Hunů a spravovali určité území, v polovině 5. století se pak osamostatnili...
Další informace