Říše Turkutů 10. Modří Turci
V roce 682 došlo k velkému povstání kočovných kmenů, usazených v severním pohraničí Číny. Jádrem v podstatě nového národa byli Turkuti, smíšení s některými dalšími skupinami. Tomuto novému uskupení se začalo říkat Modří Turci. V čele byl potomek posledního východoturkutského kagana Kat-Il-chána - Kutlug. Zpočátku vede spíše partyzánskou válku - měl jen asi 5 000 bojovníků. Velmi obratně ale využívá ve svých službách některé mimořádně schopné a vzdělané lidi čínského původu, zejména Tonjukuka.
Nahrála mu též mezinárodní i vnitřní situace Číny. Ta vedla od roku 679 vyčerpávající a zcela neúspěšné války s Tibeťany, v nichž byly do konce 80. let zničeny nejlepší čínské armády. 682 povstali také západní Turkuti, i když ti byli brzy poraženi.V roce 684 uvěznila císařovna-vdova Wu-chou svého syna, ale následně začaly vnitřní boje s jeho stoupenci. Na boj proti Kutlugovi tedy nezbývalo dost sil. Byl sice zatlačen za Žlutou řeku, ale tam už byl pro Číňany téměř nedosažitelný, protože těm chyběla jízda, která by ho mohla pronásledovat. Ale ani Kutlugova pozice nebyla jednoduchá.
Wu-chou se 690 prohlásila císařem. Podporovali ji buddhisté, kteří o ní tvrdili, že je dcerou Buddhovou. Zřejmě právě v tomto roce navrhuje Číně ujgurský vládce Baz-kagan, ovládající území severně od Kutluga, sevřít Turky do kleští a provést současný útok ze severu i z jihu. Situace Turků byla vskutku nezáviděníhodná. Byli obklíčeni ze všech stran. Na východě sídlili na Číně závislí kočovní Kitanové a na západě kmeny, představující zbytky západoturkutského kaganátu, zejména Türgešové, původně náležející do svazu Dulu, dále Karlukové a Basmalové.
Tonjukuk poradil Kutlugovi, aby nečekal, až se nepřátelé spojí. Ten podle Tonjukukova plánu zaútočil první. Měl však jen 3 000 bojovníků. Tisíc jich poslal na západ. V přiuralských stepích si chtěl vybudovat bezpečné útočiště. Tato skupina zde ale narazila na Türgeše a byla poražena. 2 000 mužů vedených Tonjukukem ale zaútočilo na Baz-kagana, který byl asi trojnásobně silnější. Přesto ho porazili a zabili. Ujguři se poté podrobili a byli inkorporováni do hordy. Kutlug se poté usazuje v pohoří Changaj ve středním Mongolsku. 693 umírá a je vystřídán bratrem, Kapagan-kaganem. Situace ale byla stále velmi špatná. Kaganát zůstává i nadále v obklíčení nepřátel. Novým severním sousedem se stali velmi bojovní Kyrgyzové.
Velká část Turků zůstala ještě v podrobeném postavení v severní Číně. Politika nového kagana směřovala k jejich osvobození. Také k naplněné tohoto záměru napomohly poměry v Číně. 695 povstali Kitanové a kagan nabízí císařovně, že je porazí. To se také stalo, ale Turci pak útočí přímo do Číny, aby si vynutili své podmínky. Když Číňani odmítli, Turci se stáhli a Kitanové opět povstali. Tentokrát už císařovna kaganovým požadavkům vyhověla a dosud závislí Turci byli propuštěni z Ordosu. Kagan pak znovu poráží Kitany, ale podrobuje si je sám. Získal tak oblast Mandžuska. Poté se prohlašuje za stoupence uvězněného následníka a začíná pustošit severní Čínu. Aby zmizela tato záminka k útokům, byl 698 následník propuštěn a jmenován velitelem armády. Kapagan-kagan tedy ustupuje. 701 ale podrobili jeho synovci Mogilan a Kül-tegin potomky Hunů v Džungarsku, skupinu kmenů Čchu a do roku 703 několik dalších kmenů zde, zejména Karluky a Basmaly. V téže době pronikají do Západního kraje ze západu, z údolí řeky Ili Türgešové, kteří také výrazně zesílili.
Komentáře
Okomentovat