Švédské vinařství aneb kdy začnou víno pěstovat Eskymáci.

Za severní hranici příznivých podmínek pro pěstování vinné révy je považován zhruba 50 stupeň s. š., i když některé známé oblasti Německa v Porýní nebo i vinice v Čechách jsou o kousek severněji. Některé významné osobnosti u nás sice globální oteplování popírají, faktem ale je, že se tato hranice posouvá směrem na sever. Zlepšují se například podmínky v Anglii, uznání si získávají ledová vína z Kanady. Přesto, když jsem četl o rozšiřování vinařství ve Švédsku, zíral jsem.

Faktorem, který zde vinařství omezuje, není jen množství slunečního svitu, ale i státní dohled nad výrobou a prodejem alkoholických nápojů. Licenci na výrobu vína mají čtyři podniky, které obhospodařují asi 15 ha vinic. Dalších 15 ha patří několika desítkám skutečně drobných vlastníků, kteří si ale svých pár keříčků opečovávají hlavně pro vlastní spotřebu. Vinice se nacházejí hlavně na ostrově Gotland, kde je mírnější klima, dále na Ölandu a na jihovýchodě země. Příznivý vliv moře je pro podmínky pěstování zásadní. S vysazováním vinné révy se začalo kolem roku 1999, o několik let později se objevila první komerční vína.

Zajímavé je, že se nevyrábějí jen vína bílá, ale i červená. Povolenými odrůdami jsou například Chardonnay, Vidal, Reichensteiner, Regent, Ortega, Madelaine Angevine, Rondo a Phoenix. Nejlepší zkušenosti jsou s posledními dvěma.

Zdá se, že úspěšnému pěstování révy třeba kolem severního pólu už brání jen to, že podle některých prognóz Arktida během krátké doby roztaje.

Uvádím ještě několik fotografií švedských vín a typických odrůd (zleva: Rondo, Madelaine Angevine a Regent).