Čína. Historie. První dynastie: Sia, Šang, Čou

Novou sérii článků věnuji P.B. z Plzně
Čína. Historie. První dynastie: Sia, Šang, Čou
Nejstarší neolitické civilizace existovaly v Číně v 9. - 3. tisíciletí př. n. l. v povodí Chuang-che a přilehlých oblastech. Kulturu Čchu-tía-ling tvořil zemědělský lid, který již pěstoval rýži, jak dokládají její zuhelnatělá zrna v chýších. Důležitá byla i kultura Jang-šao na středním toku Chuang-ch a jejím přítoku Wej-che z 5.-4-tis. př. n. l. se zajímavou keramikou s geometrickými a zoomorfními vzory. Lid pozdně neolitické kultury Lung-šan bývá spojován s první, pololegendární dynastií Sia. Máme u ní doložené už výraznější majetkové rozdíly a také jednu důležitou novinku: hrnčířský kruh. Zakladatelem dynastie Sia má být císař . Ten měl vládnout kol. 2200 př. n. l. a je popisován jako mytologický hrdina, který zachránil Čínu před obrovskou potopou. Údajně 13 let dřel, aby zastavil živly, tvořil nová koryta řek, prokopával tunely, vodu odváděl do moře. Následující císařové se pak pokládali za vtělení Jü. V období Sia asi také vznikl čínský lunární kalendář, kterému se říká sia-li.
Podle staročínského historika S´-ma Čchiena byl poslední vládce dynastie Sia velmi krutý a byl svržen povstáním Čcheng Tchanga, náčelníka kmene Šang. Tak nastupuje nová dynastie, Šang, též nazývaná Jin. To bylo zřejmě v 18. stol. př. n. l.
Hlavním městem byl An-jang, opevněný mohutnými hradbami a vyzdobený řadou chrámů. Říše ale ještě zdaleka nezahrnovala celou Čínu. Nacházela se v povodí Chuang-che v provincii Che-nan. Říši vládl král - wang - který byl zároveň nejvyšším duchovním představitelem. Společnost byla ještě poměrně jednoduchá, klíčové bylo stále zemědělství, kde jsou nadále používány převážně kamenné nástroje. Vedle toho se ale objevila i zásadní novinky. Šangové začali používat bronz, ze kterého vyráběli překrásné rituální nádoby a obřadní sekery. Vymysleli též písmo, používané zpočátku pro věštby. Ty se zachovaly v nápisech na želvích krunýřích. A začalo se také s pěstováním bource morušového, objevuje se tedy jeden z nejtypičtějších čínských objevů - hedvábí.
An-jang - "Veliké město Šang" ležel na ploše 6 km2. Chránila ho 2 kilometry dlouhá místy až 6 m široká hradba. Nástup větší sociální diferenciace dokládají na jedné straně paláce a na straně druhé velmi prostá obydlí. Totéž můžeme vyčíst z pohřbů. Ty nejbohatší měly až 500 čtverečních metrů. V ústřední komoře byly lakované rakve s bohatými milodary.
Bronz využívali Šangové také na výrobu zbraní, což jim zajišťovalo výhodu proti sousedům a umožňovalo expanzi. Říše se šíří do Šan-si a Šan-tungu. Ke konci existence dynastie byly pak zavedeny těžké válečné vozy, tažené koňmi. Měly tříčlennou posádku s vozatajem, halapartníkem a lučišníkem. Pro dané období je typické, že váleční zajatci byli po stovkách obětováni při náboženských obřadech.
Vazaly šangských králů byli i vládcové kmene Čou, žijícího při Wej-che. Vztahy mezi nimi byli zpočátku dobré, byli spojeni i manželskými svazky. V 11.stol př. n. l. ale využívají oslabení, způsobeného bojem Šangů proti dalším kmenům a povstávají. Kol r 1040 poráží jejich vládce Wu-wang v bitvě u Mu-jie šangského krále Ti Sina. Je obsazen An-jang, začalo období Západní Čou ( do 771 př. n. l.).
Vítězní Čouové si vybudovali nové hlavní město Čchang-an, jejich říše byla již podstatně větší než Šang. Vládci odvozují svou moc od tzv. Nebeského mandátu. Božstvo Nebes jim dávalo právo vládnout. Říše ale spíše připomínala feudální státy Evropy. Vládcové udělovali území jako léna potomkům. Tak vzniklo asi 50 vazalských státečků.
Počátkem 8. stol př. n. l. se ale čouská moc vlivem prvních nájezdů kočovníků, ale též odporem závislých vládců zhroutila. Čouové (dále jako Východní Čou) opustili Čchang-an, novým sídlem se stal Luo-jang. Jejich moc se omezovala pouze na jeho okolí a země se fakticky rozložila na řadu nezávislých států.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Setkání u vína s profesorem Šamánkem

Teleskové. Kurikanové

Chorvát, Elbling, Veritas a další méně obvyklé odrůdy