Stěhování národů 3. část "Světová válka"
Rokem 568 bývá považováno stěhování národů za ukončené, ale to ve skutečnost ještě řadu následujících staletí doznívá. I během nich dochází k velikým přesunům a změnám na politické mapě Eurasie.
Na přelomu 6. a 7. stol dochází k prudkému zostření situace v celé Eurasii. Čína je mezi léty 581-589 sjednocena dynastií Suej a přechází k protiútoku proti turkutskému kaganátu. Ten se kol. r. 600 rozpadá na východní a západní, vzájemně znepřátelené. Rozpory mezi mocnostmi tehdejší Eurasie vedou k válce, kterou by bylo možno nazvat světovou, pokud tehdejší "svět" zúžíme na Eurasii a sev. Afriku. Mezi jednotlivými říšemi dochází k uzavírání spojeneckých dohod nebo se jednoduše stávají spojenci podle hesla: " Nepřátelé našich nepřátel jsou našimi přáteli." Vznikají mohutné pakty, osudy jednotlivých říší se stávají značně závislé na situaci jejich spojenců. Podrobnosti tohoto nesmírně zajímavého a velmi proměnlivého konfliktu si jistě vyžadují samostatný článek, takže zatím opět jen stručně.
Výsledkem dlouholeté války je nesmírné oslabení většiny hlavních účastníků. 630 se rozpadl za bojů proti Číně i vnitřním nepřátelům východní turkutský kaganát, podobný osud postihl o 30 let později i kaganát západní. Do dějin vstupuje nová velmoc, arabský chalífát, jehož obrovské počáteční úspěchy je třeba přičíst hlavní měrou totálnímu vyčerpání dvou dosavadních soupeřů- Byzance a Persie. Ti do té doby Araby za žádné nebezpečí nepovažovali. Protože jim ale nezbyla žádná bojeschopná vojska, odňali Arabové Byzanci Sýrii, Palestinu a severní Afriku, Perskou říši mezi léty 636-651 dobyli a obsadili. Proti Avarům, oslabeným neúspěšnými boji proti Byzanci se bouří jejich poddaní Bulhaři a odtrhávají se. Vytváří se též Sámova říše. Avarský kaganát se z velmoci změnil v mocnost druhého řádu. To napomohlo i k posílení Franků. Langobardi se snaží rozšířit svá území v Itálii na úkor Byzance a Visigotům se podařilo vytlačit Byzantince z jihu Hispánie. Čína znovu obsazuje Západní kraj a získává vliv i ve střední Asii. Sousedí tak s chalífátem.
Druhá polovna 7. a 8. stol. jsou pak charakterisovány změnami a posuny, které měly spíše místní význam a dění ve vzdálenějších částech Eurasie tolik neovlivnily.
Kolem r. 650 se na části západního turkutského kaganátu začíná vytvářet kaganát chazarský. 679 obnovují východní Turkuti svou říši. Čína opět ztrácí Západní kraj. 678 ustupují do oblasti Dobrudže kočovní Bulhaři, spojují se s místními slovanskými kmeny a 681 pod vedením chána Asparucha porážejí Byzanc. To je považováno za počátek Bulharska. Byzanc také pokračuje v těžkých bojích s Araby. Ti v r. 711 vyvracejí říši Visigotů v Hispánii a obsazují většinu Pyrenejského poloostrova.
V pol. 8. stol se definitivně rozpadá východoturkutský kaganát a pány ve stepi se stávají Ujgurové. Začíná se také rozpadat arabský chalífát na jednotlivé státy. Koncem 8. stol zničil Karel Veliký království Langobardů v Itálii a také Avarský kaganát.
Období 7. a 8. stol. není tedy až na vytvoření Bulharska a rozsídlování Arabů tolik charakterisováno stěhováním národů, je však vyplněno tolika dobyvačnými válkami, které zásadně změnily tehdejší politické uspořádání, že není možné se jím nezabývat, chceme-li mít správnou představu o situaci, za které dochází k poslední fázi stěhování národů.
Komentáře
Okomentovat