Historie a víno

Do vývoje středomořských stepí opakovaně zasahovaly ugrické kmeny . V dnešní době tato jazyková skupina zahrnuje Maďary , Chanty a Mansy . Dva posledně jmenované národy jsou potomky lovců z tajgy v Pouralí a jedná se spíše o miniaturní nárůdky. Původně ale mohli být podstatně větší a zaujímat poměrně rozsáhlá území. Za předky ugrických národů bývá považována sargatská kultura z lesostepní zóny západní Sibiře, jejíž nositelé se pod vlivem sousedních kočovných kmenů také přizpůsobili životu ve stepích. Zejména její západní větev - gorochovská kultura - byla pod velmi silným všestranným vlivem kmenů severoíránských. Někteří badatelé v ní vidí předky Maďarů. Sporné je, které ugrické skupiny se vlastně smísily s Huny a přesunuly se do Evropy. Někdo "podezírá" část Mansů, sami Maďaři se ale také k hunskému dědictví dosti intenzivně hlásí. Přestože Chanti a Mansové dnes žijí v sousedství, je zajímavé, že některé jazykové prvky ukazují na původně větší blízkost Mansů s Maďary, než...

Před časem pořádala pardubická Vino-thé-ka ochutnávku nedávno vzniklého Vinařství Pánů z Lipé. Vína prezentoval zástupce vinařství pan Lukáš z Vracova. Ochutnali jsme celkem dvanáct vzorků. Rulandské šedé 2017 pozdní sběr , v.t. Panenský kopec. Světlejší zlatavá barva, viskozita střední až vyšší, pouze 1,6 g zbytkového cukru. Lehká vůně sladkých citrusů. Víno zamýšleno jako "zabíjačkové" - tedy k tučnějším jídlům. Bylo plnější, trochu olejovité, harmonické, v chuti sladké hrušky, středně dlouhá dochuť. Pěkné víno, u mě druhé nejlepší z bílých (84 b.). Sylvánské zelené 2017 PS , v.t. Stará hora. Světlejší zlatavá barva, vysoká viskozita. Lehce nasládlá méně intenzivní vůně pivoněk. Vyvážené, spíše neutrální, hřejivé, tóny sladkého ovoce. Střední až delší dochuť. Vcelku srovnatelné s předchozím. Ryzlink rýnský 2017 PS , v.t. Panenský kopec. Zlatavá barva, hodně vysoká viskozita. Jemná vůně citrusů, šťavnaté, lahodné, kořenité, svěží, v chuti meruňky a pomeranče. Středně dlouhá...

Ve starších článcích jsem popisoval velké a známé kočovné kmeny, které do Černomoří pronikaly, jako například Huny, Avary či Turkuty. Informací o nich je relativně dost. Existuje zde ale i jakési " temné období ", a to po pádu říše evropských Hunů a před příchodem Avarů, tedy zhruba polovina 5. - polovina 6. století n. l. Ne že by z této doby nebyly žádné informace, nějaké existují, hlavně od Byzantinců a Peršanů, je jich ale poměrně málo, jsou velmi nejasné, někdy protichůdné, a tudíž také interpretace současných historiků tomu odpovídají. Kmeny se vyskytují pod různými jmény, byť jde možná o ty samé, zcela rozdílně jsou zařazovány do jednotlivých jazykových skupin, ať už do severoíránské, turecké, ugrofinské, případně ještě nějaké další. Určité mocenské vakuum po rozpadu hunské říše využily nové kočovné kmeny, které sem vtrhly, i když vlastně nejspíše samy ustupovaly před jinými sousedy. V roce 453 zemřel o svatební noci s burgundskou princeznou mocný vládce Hunů Attila . ...